VYSVĚTLENÍ
dvou menzur: dlouhé a krátké. O málo nebezpečném způsobu jak získat jednu a druhou. Kapitola 5.

Dlouhá menzura je taková vzdálenost od soupeře, kdy jej můžeš zasáhnout vykročením vpřed pravou nohou.

Po vytvoření dobrého protipostoje ve vzdálenosti ne příliš mimo menzuru bys měl začít opatrně pohybovat nohou kupředu, abys získal dlouhou menzuru. Měl bys dávat pozor, když stojí soupeř nehybně ve střehu: v tempu, ve kterém pohybuješ nohou, může vyrazit jeho vlastní pravou nohou kupředu a provést na tebe výpad. Tudíž, je důležité pohybovat nohou obezřetně a mít neustále na paměti, že soupeř může využít tempo tvého pohybu ve svůj prospěch. Po vytvoření protipostoje by ses měl pokusit rozrušit soupeřův postoj, třeba použitím finty, tak, abys jej mohl zasáhnout, když se dostaneš do menzury. Je bezpečnější dávat si stále pozor na to, co ti soupeř může provést, protože budeš snáze čelit jeho pohybům.

Jakmile získáš dlouhou menzuru a soupeř pohne nohama, aby se usadil v postoji (ale ne aby zrušil menzuru!), můžeš jej zasáhnout do nejbližšího odkrytí aniž bys čekal na pohyb jeho meče. Toto ale nelze provést, když pohne jen mečem a nikoli nohama, protože pohyb nohy obecně trvá déle a je pomalejší než pohyb čepele; když se jeho nohy nepohybují, může vykrýt, zatímco se tvůj meč snaží dosáhnout na svůj cíl a je podporován tvou vedoucí nohou. A i kdyby nemohl krýt, nepohybují-li se jeho nohy, stále může zrušit menzuru a vystavit tě svému protiútoku, když jsi odkrytý ve své výpadové poloze.

Místo toho, pohne-li soupeř v dlouhé menzuře mečem (a ne nohama), je vhodnější využít toto tempo k získání krátké menzury. Krátká menzura je definována jako vzdálenost od soupeře, ve které ho je možno zasáhnout pouhým ohnutím těla vpřed bez pohybu chodidel. V tomto případě je soupeř nucen provést krok zpět, aby nezůstával v nebezpečí: neudělá-li to, může být snadno zasažen, zachováš-li si původní výhodu protipostoje.

Někdy je dokonce možné zasáhnout soupeře aniž by se pohnul. Dá se to provést pouze po pečlivém odhadnutí vzdálenosti mezi tvým hrotem a zamýšleným cílem a mezi tvým tenčím a jeho hrubím; a pouze po vyhodnocení jak moc bys měl při provádění útoku pohnout hrotem blíže k soupeři a dále od jeho hrubí. Jsi-li si jistý, že tempo jeho krytu a útoku bude stejné jako tempo tvého útoku, můžeš si být jistý, že tvůj meč dorazí na cíl dříve než bude schopen vykrýt, protože budeš mít výhodu prvního pohybu. Ale pokud všechno, co ti soupeř nabízí, je jen malé odkrytí, což se může stát když stojí v silném střehu, můžeš vždycky zahájit útok na první odkrytí a v průběhu jeho krytu změň svůj útok na druhé odkrytí vytvořené jeho obranným pohybem.

Tato technika náleží krátké menzuře.

Je značně nebezpečné, když jsi v dlouhé menzuře a chceš získat krátkou menzuru zatímco soupeř nehybně stojí ve střehu. Hned jak začneš zvedat chodidlo, abys jím mohl pohnout vpřed, může toho soupeř využít jako tempa, ve kterém tě zasáhne, zatímco se odsouvá z nebezpečí do dlouhé menzury, čímž ruší všechny výhody, které se snažíš získat. Příčinou toho je, že nohou nelze pohnout v méně než dvou tempech; jedno k zvednutí nohy a druhé k položení na zem. Někteří, aby tuto nevýhodu obešli, šoupají nohou kupředu aniž by ji zvedli: to se snadno dělá pod střechou, ale na ulici by to vedlo k tomu, že bys zakopl o nějakou z mnoha překážek. Tudíž je lepší vždy opatrně nohu zvednout, aby ses přesvědčil, že o nic neklopýtneš.

Bezpečný způsob jak získat krátkou vzdálenost, je neprve se ujistit, že jsi v silném protipostoji. Poté přesuň váhu těla na levou nohu zatímco opatrně zvedáš pravou, abys jí mohl pohnout vpřed. V tu chvíli:

• Převezme-li soupeř tempo k útoku, můžeš využít kontratempo ke krytu a protiútoku, zatímco pravá noha a tělo se natáhnou kupředu, dále než jsi původně zamýšlel při prvním pohybu vpřed. To ti dokonce může pomoci dosáhnout na soupeře, i když zruší menzuru.
• Nepohne-li se soupeř v průběhu pohybu tvé nohy vpřed, dorazíš do krátké menzury, zatímco udržuješ tělo úplně nad levou nohou tak, aby bylo drženo stále na stejném místě, jako bylo před krokem z dlouhé menzury. Jakmile jsi v této poloze, můžeš pouhým ohnutím těla vpřed udeřit na libovolné odkrytí, které ti soupeř nabídne; nyní už dokonce vůbec nezáleží na tom, jestli otevření vznikne nepatrným pohybem soupeře či ne.
• A nakonec, zruší-li soupeř menzuru poté, cos získal krátkou menzuru, pořád budeš v dlouhé menzuře. Měl bys tedy zasáhnout ohnutím těla vpřed a přesunutím váhy na nataženou pravou nohu a pak se vzdálit stažením obou chodidel, jedno za druhým.

Při získávání krátké vzdálenosti se vždy ujisti, že tělo nepřichází ve stejný okamžik jako chodidlo, ale spíše zůstává na stejném místě dokud se noha pohybuje kupředu; teprve poté je bezpečné následovat tělem. Ale jakmile jsi zasáhl soupeře, je nezbytné při stahování meče vždycky stáhnout tělo tak daleko, jak zvládneš, a stáhnout zpět nohu. Prováděj to tak rozvážně, abys, pokud tě soupeř při ústupu pronásleduje, byl připraven vykrýt a zaútočit proti jeho útoku.

Ruší-li ti soupeř stále menzuru, když se ji snažíš získat, nikdy neztrať trpělivost a nepronásleduj ho. Ve skutečnosti právě teď potřebuješ být opatrný, protože je hodně takových, co předstírají ústup s jasným záměrem vylákat soupeře k tomu, aby je následoval a zasáhnout ho v takto vytvořeném tempu. Místo toho zůstaň klidný a udržuj si tvar. To ve skutečnosti dá soupeři falešný pocit bezpečí, což způsobí, že vykročí vpřed: a jakmile to provede, může být v tom tempu zasažen a nebude schopen se zachránit.