O SECÍCH

Základní seky jsou čtyři: mandritto, roverso, sottomano a montante. Každý se používá různě a má svůj vlastní cíl. Dále v knize uvidíme ilustraci se všemi seky vycházejícími z těchto čtyř.

Stejné seky je možné zasadit čtyři různými způsoby. Někteří je provádějí z ramene, jiní z lokte, jiní ze zápěstí; dále jiní z ramene ale s paží a zápěstím napnutými a tuhými, hrotem téměř vždy v lince vůči soupeři.

První způsob (zasazení seku z ramene) způsobí, že meč opíše široký oblouk, aby dopadl na cíl silněji a tudíž je ze všech čtyř nejhorší. Trvá příliš dlouho a dává soupeři příležitost k zásahu, když začneš zvedat ruku s mečem, když s ní klesáš a dokonce i poté, co sek mine terč. Není-li sek zadržen soupeřovou zbraní nebo tělem, tvůj meč často skončí ve švihu až za tvými zády, protože je ve svém oblouku těžko ovladatelný a jde-li o sek shora dolů, meč může narazit do země a vystavit se velkému riziku zlomení. Ať se na to díváš jak chceš, tento sek je příliš pomalý a dělá tě vůči soupeři příliš zranitelným.

Druhý způsob (zasazení seku z lokte) také dostane ruku z linky jak při nápřahu tak při promáchnutí mečem, když nedopadne na cíl. I když je možné tě zasáhnout i při tomto druhém způsobu, není tak jednoduché mu čelit tak jako prvnímu způsobu; oblouk není tak široký, ruka nevytváří tak velké odkrytí a švih neodnese meč tak daleko z linky. Takže je tento druhý způsob lepší než první, protože je rychlejší a méně tě odkrývá.

Třetí způsob (zasazení seku ze zápěstí) je daleko lepší než předchozí dva: i když meč opisuje oblouk, paže zůstává bez pohybu a napnutá vůči soupeři. Tělo je lépe kryto a nelze jej snadno zasáhnout díky rychlosti tohoto způsobu seku a díky faktu, že hrot meče po švihu vždy končí namířen na soupeře. Když soupeř zkusí kontrovat sekem nebo bodem, jeho útok lze snadno vykrýt pomocí hrubí a je možno mu rychle kontrovat dalším takovým sekem.

Čtvrtý způsob (zasazení seku z ramene s napnutou, tuhou paží) se taky hodí k poražení prvních dvou. Zasahuje bezmála bez obracení meče, pouze se trošku pozvedne a nechá se dopadnout na zamýšlený cíl. Například pokusí-li se soupeř zasáhnout tě sekem prvního nebo druhého typu, jediné co musíš udělat, je nechat svůj meč padnout na jeho nejvhodnější odkrytí nabídnuté jeho pohybem a budeš na terči daleko dřív než on. Tohle platí ještě více, když doprovodíš padající pohyb ruky tělem a nohama podle toho, co vyžaduje situace. Zůstaneš-li při pádu svého meče vzpřímený (zvláště když soupeř seká z lokte), nemusíš dorazit ke krytu ve správný okamžik; nicméně snížíš-li při pádu meče tělo, můžeš se z toho dostat rychleji a budeš potřebovat menší pohyb, abys dorazil do krytu. Opět, tvá ruka s mečem zůstane napnutá kupředu, bez jakéhokoli ohýbání v zápěstí a meč vždycky míří na tvého soupeře; takže jakmile jsi udeřil, můžeš se okamžitě vrátit na linku.

Tento čtvrtý způsob, jak jsem zmínil, je lepší než první dva. Co se týče jeho síly udržet soupeřův meč, je ve skutečnosti lepší než třetí způsob, ačkoli třetí způsob má výhodu v tom, že je méně strnulý a lépe se přizpůsobuje. Třetí způsob taky nepotřebuje mnoho síly a můžeš ho vcelku mnohostranně použít ke klamným útokům.

Chceš-li provést účinný sek, musíš počkat na nejvhodnější tempo, protože sek je zřídka malý pohyb, a když meč dorazí k cíli, tempo už mohlo uplynout. Dobrý způsob je naznačit sek, abys soupeře přivedl k poslušnosti, a jakmile se pokusí krýt sek, udeř na něj bodem. Nebo můžeš naznačit bod a zasáhnout ho sekem, což by ve skutečnosti bylo zapotřebí v případě, kdy chceš provést útok aniž bys čekal na tempo: pokud je soupeř nehybný, nebylo by radno naznačovat sek a útočit bodem, protože délka prvního pohybu tě může vystavit nebezpečí. Je lepší naznačit bod a zasadit sek; dokonce i když soupeř vykryje sek, stále ho můžeš zasáhnout bodem. Naznačit jako první sek, když je soupeř nehybný, není radno kvůli tomu, že taková finta zabere dvě tempa (jedno tempo k pozvednutí, druhé ke švihnutí mečem).

Obecně jsou všechny seky dost pomalé. Když sekáš, nikdy nemůžeš provést při krytu protiútok (mluvím o jediném meči) aniž bys dal soupeři dost času k ústupu do bezpečí a dokonce k tomu, aby ti zasadil ránu, když se kryješ. Nicméně je pravda, že když kryješ, vždycky můžeš přivést soupeře k poslušnosti a zabránit mu v tom, aby plánoval všechny útoky a možná jej i zasáhnout, než se mu podaří se vykrýt. Nicméně tomuto se budu dále věnovat v kapitole o obranách a protiútocích a tady už nebudu dále mluvit o seku, protože to stejně není příliš užitečná technika. Nutnost hovořit o něm je pouze úměrná potřebě rozepsat se o technikách seku a bodu, protože je nezbytné znát obojí.

Provedení seku vyžaduje více síly než bod, protože je velmi těžko ovladatelný a protože když se seku nic nepostaví na odpor, rozhodí tvůj tvar a vytáhne tvé tělo do nesouladu. Návrat je taky pomalý, a proto je sekání riskantnější a méně účinné než bodání.

Ve všech ohledech je bodání výhodnější a více smrtící než sekání. Bodem je jednodušší udeřit rychleji a z větší vzdálenosti a pak se vrátit. Bodání je vynikající a elegantní útok, protože ztělesňuje všechny jemnosti šermu. Oproti tomu sekání znepřístupňuje kontratempo i tempo, protože se skládá ze dvou vcelku dlouhých pohybů. Tak jako tak, nepřeji si o tom psát více než nezbytná napomenutí, která jsem již přednesl a místo toho se budu věnovat tomu, co je technicky složitější, jemnější a výhodnější.

Kupříkladu předpokládejme, že se potkají dva šermíři - jeden velmi zběhlý v bodání, druhý v sekání. Buď si jistý, že první šermíř by rozhodně vyšel jako vítěz, dokonce i kdyby druhý šermíř byl fyzicky silnější osoba. Je daleko lepší omezit se na bodné útoky, zvláště ve střetech beze zbroje, jeden na jednoho. V případě boje ve zbroji nebo proti více soupeřům, je lepší použít obojí, bod i sek, protože sek zvládne vytvořit větší zmatek a jednou ranou se můžeš krýt proti mnoha mečům.