Tento první zásah ukazuje útok s pevnou nohou čtvrtého proti třetímu.
Dále rozvedu jak může k tomuto zásahu dojít. Oba šermíři začínají ve třetím. Soupeř začne klamný útok dovnitř, tlačí dopředu a očekává, že se náš šermíř bude krýt. Ale náš šermíř místo toho převezme tempo: pohne svou příčkou proti soupeřově hrotu a provede výpad pravou nohou, nakloní se kupředu tělem a otočí ruku do čtvrtého. Takto hrot našeho šermíře dopadne na soupeře v tempu jeho kroku vpřed. Jak vidíš na obrázku, soupeř se nemůže krýt, protože jeho noha je stále ještě ve vzduchu v průběhu jeho pokusu o přiblížení.
Dále uvedu jiný způsob jak tento zásah může nastat. Oba šermíři jsou ve třetím vně a soupeř provede cavazione dovnitř, přibližuje se mečem i tělem. Jeho úmysl je zavázat, našeho šermíře aby se začal krýt a pak provést jeden z následujících útoků:
Obě tyto taktiky se spoléhají na předpoklad, že se náš šermíř pohne, aby kryl. Nicméně náš šermíř se v dlouhé menzuře nehýbe a má svůj meč svobodný, čeká, aby převzal tempo nebo alespoň výhodu: jakmile spatří soupeřův zahajovací pohyb těla a meče, ví, že soupeř nemůže zrušit menzuru dokonce i kdyby dosud byly jeho chodidla nehybné. Soupeř se ve skutečnosti pořád pohybuje kupředu - a je nemožné se přibližovat a vzdalovat naráz.
Je tedy jasné jak moc nebezpečné je hýbat se mimo tempo, zvláště se přibližovat, když meč tvého protivníka je svobodný a už jsi v dlouhé menzuře.
Potřebuješ-li se zbavit nějakého nebezpečí, je lepší to dělat spíše při ústupu než v průběhu přibližování se, zvláště je-li tvůj protivník nehybný. Budeš-li to dělat tímto způsobem, stále se můžeš bránit a kontrovat v jednom tempu, když se rozhodne soupeř převzít tempo z tvého pohybu. Pohneš-li pouze mečem nebo tělem, ale ne chodidly, můžeš se také bránit dokud jsi v dlouhé menzuře. Ale v krátké menzuře i nepatrný pohyb s sebou nese velké nebezpečí, jak jsem již zmínil v kapitolách o menzurách a tempech.
Navíc bys měl vzít v úvahu, že dokud je meč tvého protivníka svobodný a nehybný, pokoušet se o provedení finty je zbytečná zbrklost: tvoje finta nikdy neuspěje dokud tvůj soupeř nepohne nohama, dokonce ani když se pohne ke krytu. Pokračuješ-li v útoku po své fintě, bude tvůj soupeř schopen zrušit menzuru a ty přijdeš o rovnováhu a vystavíš se nebezpečí zásahu předtím, než se stáhneš.
Chceš-li, aby tvoje finta uspěla, počkej na pohyb soupeře nebo nejprve najdi jeho meč, abys mu znemožnil použít tuto linku k útoku proti tobě. Poté můžeš přikročit k fintě, ale nikdy se nevzdávej převahy meče. A v průběhu finty postupuj tak, aby když soupeř fintu nevykryje, bude zasažen; nebo tak, abys, když vykryje, mohl změnit linky a dorazit k jeho tělu dříve než bude moci zrušit menzuru. Ten, kdo se pohne jako první k provedení finty má časovou výhodu oproti tomu, kdo čeká na druhé tempo, aby zrušil menzuru. Nicméně zruší-li soupeř menzuru v počátku pohybu finty, nepokračuj už ani o kousek dále, protože bude příliš daleko od tebe; raději se stáhni a najdi znovu jeho meč.
Kdyby soupeř na této ilustraci dodržoval výše uvedená pravidla, byl by vítězem a ne poraženým - nebo by se alespoň zachránil.
Považoval jsem za vhodné rozepsat se o tomto zásahu poněkud více než je obvyklé a vysvětlit výhody a nebezpečí spjaté s touto technikou, stejně tak o tom, jaké akce by udržely soupeře v bezpečí. Před zásahem by mohl napravit tyto okolnosti mnoha způsoby, ale po zásahu je přirozeně příliš pozdě na zvažování jiné taktiky.
V následujících zásazích budu pouze vysvětlovat techniku a postup akce a pro stručnost vynechám vše ostatní.