NACHÁZENÍ MEČE

Nacházení meče se s mečem a dýkou dost liší od práce s jedním mečem. Můžeš najít soupeřovu čepel svým mečem, svou dýkou, nebo nejčastěji oběmi zbraněmi naráz.

Když hledáš mečem, je to proto, že soupeř drží meč tak stažený, aby na něj tvá dýka nemohla dosáhnout. V některých případech se tvůj vlastní meč vystavuje riziku toho, že postoupí tak daleko vpřed, že jej pak může soupeř najít dýkou. Takže je nejen potřebné umístit si svůj meč tak, aby jeho forte uzavřelo linku od hrotu soupeřova meče ke tvému tělu. Přiblíží-li se soupeřův hrot. bude takto jeho debole snadno nalezeno tvým forte: a tak předejdeš tomu, aby na tebe zaútočil a udržuješ jej mimo linku.

Když zaútočí, můžeš snadno pohnout mečem z jeho obranné polohy a udeřit na něj, zatímco umístíš dýku tam, kde byl tvůj meč. Takto se velmi účinně bráníš a klameš soupeře, kteří věří, že ke krytu použiješ meč. To je dobrý způsob jak pracovat, když soupeř drží meč stažený, protože bys neměl jít tak daleko dopředu svým mečem, abys ho vůči svému soupeřil ztratil.

Vlastně to samé platí i pro dýku. Jsou tací, kterí odrážejí soupeřovu dýku svojí dýkou, aby pak zaútočili - což je vynese příliš daleko dopředu a vystaví je velkému nebezpečí. Mimo to, když je dýka tak předsunutá, lze ji snadno oklamat a rozrušit fintami a pohyby soupeřova meče.

Je-li soupeřův meč předsunutý, žádné z těchto nebezpečí nehrozí. Můžeš pak najít jeho čepel svou dýkou, za předpoklady ze pracuješ s nezbytnou dávkou opatrnosti. Například bys neměl vést svou dýku tak vysoko, abys ji musel k nalezení soupeřova meče snížit, nebo tak nízko, abys ji musel zvedat. Také při přibližování k soupeřově hrotu nedělej žádný pohyb: jakkoli může být tento pohyb malý, dá tvému protivníkovi příležitost zasáhnout tě nebo ti alespoň způsobit problém - což je vždycky nebezpečné.

Umísti dýky hrotem do linky se soupeřovým mečem: jakmile takto dorazíš dýkou k soupeřovu hrotu, najdeš ho, aniž bys potřeboval jakýkoli další pohyb. Je-li linka soupeřova meče poněkud nízko, tvá dýka by také měla začínat z nízké polohy. Abys byl v tomto případě v bezpečí, tvé tělo by také mělo být uměrně níže tak, aby ses, když soupeř provede cavazione nad tvou dýkou, mohl snadno ubránit a nepotřeboval k tomu zvedat paži. Jinak může soupeř naznačit cavazione, aby tě donutil zvednout paži a pak se vrátit zpátky dolů a zasáhnout tě. Ale když držíš svou ruku s dýkou stabilně, můžeš snadno vykrýt obě linky.

Budeš-li dodržovat tato pravidla, najdeš jeho meč kdekoli, ale vždy jen tehdy, když soupeř natáhne svůj meč dále než svou dýku.

Naopak drží-li soupeř svůj meč více vzadu než svou dýku, zkoušet najít jeho meč tvou dýkou by byla chyba, protože se vystavuješ riziku, že se dostaneš do menzury dříve, než vůbec najdeš jeho hrot - což je situace, která umožní soupeři tě porazit.

Jiný případ je, když tvůj soupeř drží meč nízko namířený k zemi; tady je lepší pokrýt jeho čepel svým mečem tak, aby kdyby si ji chtěl uvolnit, nemohl provést cavazione na stranu tvé dýky, ale pouze na stranu tvého meče. Chceš-li zaútočit, potřebuješ neprve otočit ze třetí do druhé zatímco pokrýváš jeho meč, a tvá dýka by měla zůstat nehybná. Tímto se přiblížíš k soupeři s mečovou rukou spojenou s dýkovou rukou, čímž uzavřeš linku mezi tvými zbraněmi, po které by na tebe mohl soupeř zaútočit. Když se blíží soupeř, tvůj meč je stále blízko tvé dýky a ta je vždy nehybná.

Nicméně, je-li soupeřův meč velmi nízko a na stranu tvé dýky, toto krytí již není možné a nebylo by opatrné snažit se najít jeho čepel hrotem tvého meče. Hrozí, že soupeř může provést cavazione nad tvým mečem a zasáhnout tě mezi tvými rukami - linka, ve které bys mohl být dost zranitelný. Dokonce i kdybys sem dorazil s dýkou, udělal bys tak velký pohyb, že kdyby soupeř pouze provedl fintu, mohl by tě v průběhu tvého pokusu o kryt snadno zasáhnout jinam. Také může provést cavazione okolo hrotu tvého meče a zasáhnout tě mezi tvými rukami tak, že běží podél čepele tvého meče, čímž tě zasáhne na boku ze strany tvé dýky. Riziko je stejně velké v obou těchto případech.

Místo toho bys měl uzavřít soupeřův meč mimo linku tím, že budeš držet ruku nízko, blízko u tvého pravého kolene a otočenou do čtvrté tak, abys chránil svou vnitřní linku, s mečem nakloněným v úhlu vzhůru vstříc hrotu tvé dýky. Takto si kryješ celé tělo až nahoru k hlavě, dokonce ještě víc, když držíš dýku spojenou s mečem . čímž si nejen posiluješ meč, ale také utváříš výborný protipostoj. Jediná možná cesta pro soupeře je nad tvým mečem; ale protože je tvůj meč v úhlu a tvá levá ruka je natažená, můžeš snadno vykrýt tento útok malým pohybem libovolnou jednou nebo oběmi zbraněmi. Z toho plyne, že linka mezi tvými zbraněmi by měla být soupeřovi naprosto nedostupná.

Je-li soupeřův meč ve druhé nebo první, s hrotem odtaženým od dýky, bude ohrožovat spodek tvého těla mezi tvýma rukama. Měl bys užít stejný tvar a umístit hrot tvého meče vstříc soupeřovu hrotu, což bude mít podobný efekt. Je-li jeho meč vysoko ke tvé pravé straně, měl bys použít třetí v úhlu, umístit tvůj hrot proti soupeřovu a držet dýku nataženou blízko svého meče. Takto na tebe může zaútočit jen nad tvou dýkou. Ale protože začíná vně tvého meče, musí udělat velký kruh přitom jak jde nad tvou dýkou, a to snadno vykryješ - pokud si dáváš pozor na to, abys držel nízké partie tvého těla dostatečně daleko, aby ses vyhnul tomu, že na ně soupeř dosáhne.

Ve všech případech při krytu dělej protiútok, zasahuj odkrytí vytvořená pohybem nebo namířením soupeřova těla a zbraní tak, jak k tobě přichází. Jak jsem již několikrát řekl, tento druh krytí je bezpečnější a nelze jej oklamat.

Užití samotné dýky k nalezení soupeřova meče je pravděpodobnější když je soupeř ve třetím nebo čtvrtém střehu. Je-li v prvním nebo druhém střehu, nebylo by to příliš bezpečné z toho důvodu, že kdyby provedl nějakou vysokou fintu (což je finta, které se člověk instinktivně nejvíce bojí), začneš přirozeně krýt a dáš mu příležitost zasáhnout tě natažením ruky do odkrytí, která vytvoříš v průběhu svého krytí.

Navíc jsou první a druhý střeh účinnější s mečem a dýkou než se samotným mečem a jsou to polohy, ze kterých se snáze zahajují body natažením ruky.

Jsi-li ve třetím nebo čtvrtém střehu a přeješ si zahájit nějaký z těchto bodů s nataženou rukou, budeš potřebovat otočit ruku do druhého. Takže soupeře, který již je v tomto střehu, je třeba se o to více bát, protože bude schopen tě zasáhnout tímto druhem bodu aniž by potřeboval obracet ruku.

Aby ses lépe zaštítil proti soupeři, který se k tobě přibližuje v takovém střehu, měl bys najít jeho meč společně mečem a dýkou a použít obě zbraně abys uzavřel soupeřův meč mimo linku směrem vně, pokud to jde. Všechny tyto výstrahy platí stejně pro první jako pro druhý střeh.

Takže chceš-li postupovat bezpečně, měl bys úplně uzavřít meč svého soupeře směrem vně (tak, aby sis byl jistý, že tě nemůže zasáhnout), ale aniž by ses dotkl jeho čepele. Poté můžeš bezpečně zkrátit menzuru dle libosti, dokud si udržuješ hrot svého meče v dostatečné vzdálenosti od dýky tvého soupeře - jinak může najít tvůj hrot a zasáhnout tě dříve než si ho zase uvolníš. Veď hrot svého meče v takovém tvaru a menzuře, aby mohl vždy svobodně zasáhnout soupeře v tempu. Tím nemyslím abys udržoval svůj meč svobodný tím, že jej budeš držet daleko od připravenosti, protože v takovém případě jej může soupeř uzavřít vně dříve, než se dostane zpátky do linky.

Udržuješ-li ale hrot svého meče správně, bude připraven, maximálně může být lehce mimo linku - ale vždy svobodný tak, aby soupeř nemohl překazit jeho návrat na linku.

Nesmím vynechat zmínku o tom, že můžeš vždy najít soupeřův meč svým mečem, za předpokladu že umístíš svou dýku tak, aby krytí libovolného terče, na který může soupeř zaútočit, vyžadovalo jen malý pohyb. Tuto techniku považuji za dobrou, i když je jinými mistry kritizována. Tito kritikové tvrdí, že obě zbraně by se nikdy neměly použít ve stejný čas a že jedna má vždy být volná k útoku nebo zásahu (podle příležitosti): je-li jedna zbraň užita k obraně, druhá by měla být užita k útoku. Říkají, že protože meč a dýka jsou rozdílné zbraně, měly by být použity k odlišným účelům místo toho aby se obě použily za jedním záměrem.

I když v jejich argumentech vidím kus pravdy, odpovídám, že spojená obrana je nejen silnější, ale také ti umožňuje krýt další odkrytí, na které útočník pravděpodobně může zaútočit. Takže užitím takové obrany a utvořením méně odkrytí ztěžuješ soupeři možnost dosáhnout na tebe a tak si své kryty děláš snadnějšími.

Mimo to, ktýr jednou zbraní znamená, že tato jedna zbraň může být snáze oklamána a poražena. To se ve skutečnosti velmi často stává těm, kteří zakládají svou obranu pouze na jedné zbrani: soupeř provede v průběhu útoku změnu linky a oni zjistí, že jsou tak slabí a rozdělení, že nakonec musí poslušně použít obou zbraní, čímž z nezbytnosti dělají to, čemu se ze svého rozhodnutí chtěli vyhnout. Jinými slovy jakmile se jejich oponent pohne, začnou být tak zmatení a rozdělení, že pro ně bude velmi těžké kontrovat na základě nešikovnosti jejich obrany.

Naopak když postupuješ s oběmi zbraněmi spojenými a soupeř provede změnu linky (útočnou nebo jinou), dvě čepele, které kryjí spolu, se rozdělí, jedna ke krytu a druhá k zásahu, se solidností vycházející z jejich předchozího spojení. Tu a tam se můžeš bránit oběmi zbraněmi na jiné straně stejně jako zasahovat v jednom pohybu, což je opět možné kvůli síle původní obrany, která tě udržovala lépe krytého. Také v tomto případě budeš vždy pracovat dle tvého záměru, aniž by ses poddal diktátu pouhé naléhavé potřeby.

Shrnuto, můžeme říci, že jsi-li ochotný užít obou zbraní spolu, využiješ je přesnější a rozvážněji a vždy budeš moci využít výhody tempa podle toho, co poskytne příležitost. Na druhou stranu donutí-li tě nezbytnost k použití dvou zbraní, ve většině situací ti to bude na obtíž a budeš schopen provádět pouze jednoduchou obranu, kterou lze vždy porazit aniž záleží na tom jak je dobrá.