O VÝHODÁCH TOHO, KTERÝ POSTUPUJE PROTI SOUPEŘI BEZ ZASTAVOVÁNÍ

Zaprvé vem v úvahu, že člověk, který se začne z nehybné polohy pohybovat, bude vždy pomalejší (na základě své hmotnosti) než ten, který se již pohybuje. Jak jsem již zmínil, stojíš li nehybně s oběma chodidly na zemi, nemůžeš s nimi pohnout aniž bys provedl dvě tempa: jedno ke zvednutí nohy a druhé k jejímu položení na zem.

Na druhou stranu ten, který se už hýbe, má vždy jednu nohu ve vzduchu a druhou pevně na zemi. V tom tkví velká výhoda, protože už jsi dokončil to, co tvůj soupeř teprve bude začínat.

Navíc šermíř, který stojí ve svém střehu, dává svému soupeři větší příležitost k tomu, aby ho studoval, odhadoval jeho taktiku a hledal způsob jak ho porazit. To se nestane, když jednoduše bez zastavování zaútočí na svého soupeře: než se soupeř v takové situaci rozhodne co dělat, bude už pozdě.

Není pochyb o tom, že je snazší převzít tempo když už jsi v pohybu, než když jsi nehybný. Často tempo skončí dřív, než se pohneš, abys ho využil a dorazíš příliš pozdě. To způsobí, že budeš často zasažen.

Nehybný šermíř je také v nevýhodě, protože je snazší narušit jeho postoj fintami, výzvami a jinými akcemi. Ale proti šermíři, který k tobě odhodlaně přichází, se můžeš dostat pryč jedním pohybem; při druhém pohybu budeš muset zrušit menzuru a jen vzácně budeš mít příležitost provést třetí. Navíc nebudeš moci provádět finty nebo výzvy proti někomu, kdo jde proti tobě, protože v okamžiku, kdy dokončuješ svůj pohyb (neboli své tempo), bude odhodlaný šermíř už u tebe.

Měj na paměti, že abys postupoval správně, je naprosto nezbytné mít dokonalé, trojité sjednocení meče, nohy a těla. Chybí-li jediná z těchto sil, technika nebude dokonalá. Tudíž je nutné udržovat toto sjednocení, aniž bys švihal svým tělem nebo mečem vpřed.

V následující kapitole budu hovořit o způsobu, jak bys měl používat své nohy (nejdůležitější základ!) a také své tělo a svůj meč.