Tento zásah čtvrtého nastane následujícím způsobem. Soupeř je ve třetím střehu. Náš šermíř přichází vpřed a namíří svůj meč nad soupeřovu příčku směrem vně; přitom náš šermíř odhalí soupeři odkrytí na hrudi, nad svým mečem. Takže se soupeř rozhodne zatlačit útok s rukou v přímé lince a zasáhnout našeho šermíře v tempu jeho příchodu vpřed, a přitom si krýt svou vlastní linku. Ale náš šermíř pokračuje vpřed sjednoceným tělem i nohama a udržuje si meč nízko, klidný a namířený na soupeřovu příčku. Takto provede velmi zdrženlivé cavazione a pokračuje vpřed levou nohou, potká soupeřův meč ve čtvrtém střehu v tempu soupeřova útoku. Náš šermíř také umístí svouy příčku (která se již nachází před jeho tělem) proti soupeřově debole a tímto způsobem pokračuje dál až k soupeřově tělu.

Nehýbe-li se soupeř, může nho náš šermíř stále zasáhnout stejným čtvrtým střehem; provede tak nad soupeřovým mečem prostým pozvihnutím svého hrotu a vede ho vpřed spolu s forte proti soupeřově debole. Soupeř se nemůže bránit aniž by zrušil menzuru, v kterémžto případě náš šermíř bodne pod ve druhém střehu dříve, než soupeř stihne zvednout svůj meč.

Zkusí-li se soupeř zachránit provedením cavazione ve čtvrtém střehu, náš šermíř (který postupuje přímo vpřed ve čtvrtém) zůstane ve čtvrtém a bez jakéhokoli obranného pohybu vykryje a zasáhne ve stejném tempu.