Útok rapírem a dýkou z Vysokého střehu
``````````````````````````````````````

Stejně jako při práci s jedním rapírem, není na škodu začít Vysokým střehem,
který je při použití těchto dvou zbraní možno zaujmout dvěma způsoby. První je
s pravou nohou vpředu, Druhý je s pravou nohou vzadu. Druhý vyžaduje více času,
protože hrot meče je dále od nepřítele. Protože první způsob je blíže, udeří
mnohem dříve s pouhým výpadem přední nohy. Ale neudeří tak silně jako druhý,
který když udeří s krokem a výpadem přímého kroku, spojí sílu paže a ruky se
silou celého těla.

Pokud chceme zůstat v hranicích pravého Umění, mělo by se začít bodem spolu s
výpadem z přední nohy a skončit v nízkém střehu.

V Druhém střehu s pravou nohou vzadu, mečem nahoře a dýkou vpředu způsobem,
který již byl popsán, by měl být proveden bod tak silně, jak jen lze, spolu s
krokem a výpadem, a pak zůstat v nízkém střehu. Nikdo by neměl zkoušet provádět
seky, protože nepřítel má druhou zbraň, kterou se brání. Ten, který se brání,
může mít stejnou výhodu a důmyslně se ubránit zbraní (nejlépe tou slabší) a tou
silnější zasadit úder. A člověku, který právě vložil všechnu svou sílu do seku,
se tento silnější protiúder kryje velice špatně, protože mu zůstalo už jen málo
síly aby ustál libovolný střet. Proto jej necháme pouze bodat.

O větší části seků, a stejně tak o útocích a obranách budu rozsáhle uvažovat v
Pojednání o Klamu a Falších.