Obecné rady k obraně ```````````````````` Často stává, že člověk soustředěný na práci rukou nevěnuje dostatek pozornosti načasování, nebo získání výhody, a místo toho se celý pohrouží do toho, jak různými a rozličnými způsoby čelit nepřítelově meči. V takových případech je velmi výhodné vědět jak udeřit a co lze provést v nejkratším čase. Ke střetu s mečem nepřítele dojde vždy shora, uprostřed nebo zdola. Při všech těchto způsobech se člověk nalézá nahoře, nebo dole, vevnitř nebo vně. Vždy to dopadá tak, že když má člověk krýt vysoké seky nebo body, nalézá se pod mečem útočníka v zavěšeném střehu – to se používá nejběžněji. Následuje popis zavěšeného střehu: Při zvednutí ruky k obraně se meč položí šikmo, s hrotem obráceným dolů. Pokud se někdo dostane do této pozice, neměl by se snažit dostat meč zespodu nad nepřítelův meč a poté zasazovat sek, protože by to trvalo příliš dlouho. Raději by měl hbitě udeřit sekem na tu spodní část nepřítele, která je odkrytá, takže mu stačí jen otočit ruku a zasadit sek na nohy, který bezpečně dopadne. Pokud je ale při obraně seku zleva nebo bodu obránce s mečem nahoře a vně a není v zavěšeném střehu, nejbezpečnější věc je provést výpad kroku a chytit nepřítelovu ruku nebo paži. To samé je třeba provést, když se obránce nachází uprostřed, vně a vespod. Pokud se ale nalézá vevnitř, nemůže se nijak pokusit o uchopení ruky, protože by se dostal do velkého nebezpečí, že by se sám mohl nabodnout na hrot nepřítelova meče. Takže aby se obránce vyhnul řečenému hrotu nebo bodu, musí otočit zápěstí a zasadit sek na obličej a zmizet tělem za nohou, která jde vstříc širokému střehu. A pokud se nachází obráncův meč dole a čelil nepřítelově meči ostřím nebo rubem čepele, pak by měl bez jakýchkoli okolků říznout do nohou a vyhnout se nepřítelově bodu. Je obecným pravidlem, že tělo je třeba držet co nejdále od nepřítele. Údery je třeba mířit na tu část nepřítele, která je nejblíže, ať je výsledný zásah velký či malý. Každý nechť si vezme k srdci radu, že když si všimne, že nepřítelova zbraň je vespod a v zavěšeném střehu, je možno bezpečně chytit ozbrojenou ruku. Ale je třeba udělat to hbitě a odvážně, protože je přitom třeba provést výpad k nepříteli po přímé linii, to jest, provést výpad kroku a přitom uchopit nepřítelův meč blízko rukojeti, i nahou rukou, a pod svým vlastním mečem otočit ruku ven, což má sílu vykroutit meč z nepřítelovy ruky. Nesmí se bát uchopit nahou rukou, protože kdyby musel v tom místě [u rukojeti nepřítelova meče] rukou čelit úderu, při troše štěstí jej to ani neškrábne, protože v tomto místě má zbraň velmi málo síly. Nebezpečné by bylo, kdyby nepřítel stáhl zpátky svůj meč, což způsobí, že meč řeže. V takovém případě by je jednalo o silný řez. Ale útočník by nepříteli neměl dát čas ani pohodlí ke stažení zpět; hned po úchopu musí obrátit ruku ven – v takovém případě nepřítel ztratí všechnu sílu. Tento způsob útoku je možno trénovat s jakoukoli zbraní. Takže je možno vypozorovat obecné pravidlo: Držet tělo co nejdále od nepřítelova meče a zasazovat velké nebo malé údery v co nejkratším čase. Při zasazování správného seku je třeba použít malý pohyb a strávit při něm co nejméně času a hned po dopadu meč táhnout nebo sunout tak, aby řezal. Bez řezání nemá sek smysl, jakkoli silně je zasazen, zvláště, když dopadá na jemnou nebo měkkou věc. Když se po dopadu meč táhne, celou trasu provádí mocný řez.