O meči a dýce nebo rapíru a dýce ```````````````````````````````` Všechny střehy popsané pro samostatný meč je možno použít i pro meč s dýkou. Při práci s mečem a dýkou dokonce existují lepší důvody proč by se používat termín kryt, než při práci se samostatným mečem, protože meč je držen různě a s tolika nevýhodami, že nijak nekryje žádnou část těla, zato dýka kryje bez přestání. Je nevhodné, aby člověk zvedl obě ruce a nechal své tělo odkryté pro nepřítele – není to přijatelné ani pro pravé umění ani pro umění falše; v obou uměních se jedná o překážku, kterou by bylo nutno překonat. Takové zvednutí rukou je jako kdyby se člověk chtěl nechat schválně porazit. Takže v umění falše je třeba při použití obou zbraní neustále dbát na to, aby vždy jedna z nich kryla. Druhou zbraní lze libovolně ohrožovat nepřítele – na chvíli zaujmout jeden střeh, na chvíli zas jiný. A ve všech klamat, to znamená předstírat bod a zasadit jiný bod, falšovat bod a zasadit sek a naopak, provést klamný sek a zasadit jiný sek. A při tom všem je třeba pamatovat na to, aby se pravý úder lišil od klamného. To jest, pokud byl naznačen bod seshora, je třeba zarazit bod zespoda, pokud byl naznačen zevnitř, je třeba udeřit zvenčí a při falši seku shora udeřit plně zespoda. Nebo při náznaku seku zprava udeřit sekem zleva, nebo také zprava ale jinak než předtím. Při seku zprava na vysoký cíl udeřit sekem zleva dolů. Vytvořit takovou směs úderů, která se bude skládat z protikladů následujících možností: hrot, ostří, vysoký, nízký, zprava, zleva, vevnitř, vně. Nevidím možnost jak použít lsti s dýkou, která na první pohled není nebezpečná. Například oddálit ji a odkrýt část svého těla nepříteli a tím ho provokovat k útoku, ten pak vykrýt a zasáhnout jej, když to nečeká. Ale podle mne by se tento druh lsti, která odkrývá tělo, neměl používat. Protože člověku přísluší nejprve se bezpečně bránit a pak teprve ohrožovat nepřítele, což by nemohl dělat při používání dříve popsané lsti, když náhodou potká nepřítele, který je odvážný a zkušený. Následující způsob klamání je třeba použít jako poslední možný, například v zoufalých situacích. A to je: Buď předstírat mocné hození dýky na nepřítelův obličej (toto donutí nepřítele k obraně – buď zvedne ruce, nebo ustoupí, nebo se pohne na jednu či druhou stranu – a v tomto pohybu a čase, který při něm stráví, ho může hbitý a obezřelý člověk bezpečně zasáhnout) nebo místo falšování seku doopravdy hodit dýku nepříteli do obličeje. V takovém případě je ovšem nezbytné umět házet dýkou tak, aby se zabodla hrotem. Ať se tedy přihodí cokoliv, takové ohrožení dýkou natolik rozhodí a zaměstná nepřítele, že pokud člověk hbitě přistoupí, může jej bezpečně zranit. Těmto klamům a falším s mečem a dýkou se lze bránit tak, jak člověk uzná za pohodlné, ať mečem nebo dýkou, bez ohledu na (jako při pravém Umění) obranu levé strany dýkou a pravé strany mečem. V tomto falešném umění lidé nepočítají se získáním výhody, načasováním nebo vzdáleností, ale vždy je cílem (hned po navázání kontaktu s nepřítelovým mečem) udeřit po co nejkratší dráze – ať už to je ostřím, nebo hrotem, bez ohledu na to, že úder může být slabý a pouze se slabě a lehce dotkne. Při hře je každý dotek počítán za vítězství. Co se týče úchopu nepřítelova meče, v žádném případě nedoporučuji provést úchop levou rukou a odhodit předtím dýku, jak jsem již někde viděl. Lepší je se o to pokusit a držet přitom pevně meč i dýku v rukou. I když se to zdá nemožné, každý dostatečně hbitý člověk se silnou rukou to může bezpečně udělat. Tento úchop se používá jak pro situace pod sekem, tak pod bodem, a to následujícím způsobem. Když seshora přichází sek nebo bod, je třeba čelit mu mečem vně ve třetí nebo čtvrté části nepřítelova meče a s dýkou drženou vevnitř na první nebo druhé části meče. Když se takto náhle převezme nepřítelův meč uprostřed, je třeba mocně otočit nepřítelův meč ven dýkou a přitom držet svůj meč pevně a co nejrovněji proti nepříteli, což způsobí, že se nepřítelův meč snáze otáčí. Není pochyb o tom, že lze takto nepřítelův meč vykroutit z jeho rukou. Čím blíže u špičky je držen, tím snadněji je otáčen nebo kroucen směrem ven, protože opisuje větší kruh a nepřítel má jen málo síly aby mohl vzdorovat tomuto pohybu.