64. Vysoký střeh se dvěma rapíry

Vždy předpokládám, že každá ruka je velmi dobře vycvičena jak v útočení tak v obraně. Tento střeh je možno provést dvěma způsoby, které jsou v zásadě naprosto stejné. Jeden je s pravou nohou vpředu a druhý s levou, neustále je zadní ruka nahoře a přední dole takovým způsobem, jakým má být držena v nízkém střehu při práci s jedním mečem. Toto by měl člověk při útoku vždy udržovat a pokračovat v tomto vysokém střehu, který je nejlepší a nejspolehlivější pro práci se dvěma rapíry a je ho možno velmi snadno provést. Když člověk přichází, aby zasadil vysoký bod ze zadní nohy, tak ačkoli je noha vzadu, přesto musí podpořit ruku dokud nedokončí bod a neskončí v nízkém střehu. Druhý meč a ruka (které byly drženy s přední nohou v nízkém střehu) zůstanou vzadu díky výpadu vysokého bodu, a musí být ihned zvednuty do vysokého střehu.

Také by mělo být poznamenáno, že kdokoli se chce pohnout z tohoto střehu a zaútočit, ať s levou nebo s pravou nohou vpředu či vzadu, je nezbytné aby stál vně, a když chce zaútočit, nejprve by měl svým mečem v nízkém střehu navázat kontakt se zbraněmi nepřítele, okamžitě je hbitě odrazit zpět a ve stejné chvíli zarazit vysoký bod s výpadem kroku pravé nohy. Z toho může pokračovat (pokud nepřítel zbrkle ustoupí přímo dozadu, aby se chránil) tak, že jej bude následovat a zasadí mu další vysoký bod z již předem připravené zadní ruky, která se v průběhu prvního bodu zvedla. Tento druhý bod bezpečně dožene a zasáhne nepřítele, protože nelze ustupovat tak rychle, jak útočník jde dopředu.

Tento střeh, stejně jako ostatní, je možno dále zaujmout s pravou nohou vpředu a pravou rukou zvednutou a naopak. Ale protože v této pozici je málo síly jak v rukou tak v nohou, které stojí nevhodně pro útok i pro obranu, a protože je zřejmé, že pro práci s těmito zbraněmi je třeba hodně síly a vytrvalosti, považuji za dobré se zde o nich nezmiňovat - nemělo by to význam.