V pracovní verzi článku používám obrazovou dokumentaci úchopů štítu ze stránek http://curiavitkov.cz a http://hurstwic.org.
Autorkou fotografie rozražení vlevo je Triss.
Autorem ostatních fotografií postojů je Jarda „Archimedes“ Kousal.
Autorem fotografií aplikací technik je Martin Mintal.

Rád bych tímto článkem vyvolal diskuzi na téma jak správně a efektivně pracovat s kruhovým štítem a jak koncipovat výuku pro duelové a pro bitevní užití kruhového štítu.

Prvotní inspirací mi bylo video německé skupiny Hammaborg ¹⁾ a také lehké a pohyblivé štíty, které pro mě vyrobili Grum a Rabit.

Po nasbírání zdrojů v dobové literatuře ²⁾, ³⁾, ⁴⁾, ⁵⁾ a soudobé literatuře ⁶⁾, ⁷⁾ jsem se pustil do ověřování technik v tréninkové, sparringové, turnajové a bitevní praxi. Část věnovaná výcviku spolupráce v bitvě ještě není napsaná, protože jsem neměl příležitost dobře si ji ověřit.

Většina mnou citovaných zdrojů spadá do období renesance. Primárně se však budu věnovat tzv. vikinskému kruhovému štítu a době od 8. st.n.l. do 16.st.n.l. Jsem přesvědčen, že tvar, materiál, hmotnost a úchop štítu diktovaly možnosti a limitace použití štítu napříč staletími a nedostatek podkladů z raných dob lze vyvážit systematickým přístupem a studiem renesančních materiálů.

Veškeré konstruktivní komentáře uvítám na e-mailu: vit.hrachovy@sandbox.cz
V Praze, 18.9.2011
Vít Hrachový

P.S. V roce 2013 mi známí poslali odkaz na pěkné instruktážní video Roland Warzechy, které by rozhodně mělo být šířeno dále: http://www.youtube.com/watch?v=dkhpqAGdZPc

• Ikonografie biblických ilustrací vývoje štítu ⁸⁾
• Ikonografie Aegejské kultury 460 př.n.l. ⁹⁾, ¹⁰⁾, ¹¹⁾
• Germánské kruhové štíty s kovanou puklicí - nález z 3. stol. n.l. ¹²⁾.
• Vikinské štíty - dochované nálezy z 10. stol.n.l. ¹³⁾
• Anglosaské a normanské štíty z ikonografie 10. stol.n.l. ¹⁴⁾, ¹⁵⁾
• Slovanské štíty - v ikonografii a literatuře ¹⁶⁾
• Kruhové celokovové tarče italských městských gard z 16. stol.n.l. ¹⁷⁾

• lem ze surové kůže nebo železa
• potah přední strany
• umbo
• železné pásy
• žebra

• vázané vrbové proutí ¹⁸⁾
• dřevěná prkna
  • lípa, borovice, smrk, jedle (vikinské štíty)
  • topol, olše, vrba (anglosaské štíty)
  • bříza, lípa, jehličnany (slovanské štíty)

• Středový úchop za příčku v umbu nebo žebro či madlo v ose štítu.
• Úchop za příčku v ose štítu je náročný na správný trénink zápěstí a předloktí.
• Výhodou je výborná kontrola štítu, nejmenší riziko ohrožení štítové ruky - ruka absorbuje nárazy přirozeně pokrčením v kloubech.
• Zápěstím lze roztáčet hrany štítu podobně jako tonfu.
• V tomto držení má štít nejdelší dosah hranou, plochou i umbem.

• Nevýhodou je slabší razance úderů hranou štítu vycházejících z rotace zápěstí.
• Údery hranou vycházející z boxerského direktu jsou stejně razantní jako při připevnění řemenem k předloktí.
• Údery umbem vycházející z boxerského direktu jsou razantnější než při připevnění řemenem k předloktí.

• Úchop řemeny k předloktí a zápěstí umožňuje rychlé a silné reakce hranou i plochou štítu.
• Štít je takto nejlépe spojen s rukou a nejméně ji unavuje.

• Výhodou i nevýhodou zároveň je kvalita spojení předloktí s plochou štítu a možnost přenosu dopadové energie zbraně skrze štít do předloktí, možnost prasknutí ruky. Hákování a strhávání štítu s sebou vezme ruku a neopatrného nositele štítu je možno strhnout na zem.

• Údery plochou štítu, popř. umbem, jsou v tomto držení slabší než u pěstního držení a mají kratší dosah.

Štít zavěšený přes rameno pasivně kryje bok a uvolňuje obě ruce k dvouručnímu zacházení se zbraní (kopí, dlouhá sekera). Když se přehodí řemenní závěs přes rameno, štítová ruka se provleče řemenem na předloktí, štítové zápěstí je volné. Přechod na jinou zbraň pak sestává z odhození dvouruční zbraně, přichycení štítu zápěstím a úchopu-vytažení náhradní zbraně zbraňovou rukou.

Madlo mimo těžiště štítu není vhodný úchop. Štít je do ruky těžký, reaguje pomalu oproti umbovému držení. Výhodou je možnost držet zápěstí rovně jako u puklíře.

Velikost, váha štítu a technické řešení úchopu ovlivňují aktivní využití štítu.
Příliš velký štít je pomalý. Příliš těžký štít rychle unaví ruku.
Těžký štít s nevhodným držením je nepoužitelný.

Štít je spotřební materiál. Vydrží sezónu, dvě, tři - podle zvoleného potažení a lemování.
Neodkloněné, plné rány sekerou nebo kopím štít rychle zničí.

• Štít by měl krýt postavu od ramene do půli stehen (při stoji spatném) nebo až ke koleni (při stoji ve střehu s pokrčenými koleny).
• Nejběžnější průměry vikinských nálezů štítů byly 90cm. Našly se i jednotlivé výjimky o průměru 70cm, které nasvědčují teorii o velikosti štítu přizpůsobené postavě. Největší nalezený štít měl průměr 94cm. ¹⁹⁾
  • Osvědčila se nám velikost štítu odvozená od délky předloktí, tj. poloměr štítu by měl být dlouhý jako ruka uživatele od špičky lokte po konec dlaně u prstů + 5cm (aby loket nečouhal ven, když je štít zavřený)
• Při vybírání průměru umba je třeba myslet na to, že při rotaci štítu okolo držadla se v umbu bude pohybovat ruka v rukavici, která by měla mít dost prostoru a nikde se nedřít ani o umbo zevnitř, ani o okraje desky štítu, kde je umbo přinýtováno. Klouby ukazováčku a malíčku nesmí trpět ani se deformovat. Prsty a klouby prstů by se neměly dotýkat vnitřní stěny umba.
  • Osvědčené rozměry puklice jsou 15cm vnitřní průměr, 18 cm vnější průměr, 6,5-7cm výška kupole.
• Délka popruhu štítu by měla umožnit natáhnout ruku s otevřeným štítem (direkt), aniž by popruh tahal za šíji, když je štít přehozený křížem přes rameno.
• Vyvážení štítu je třeba řešit následovně:
  • Nejvíc hmotnosti štítu by se mělo soustředit v okolí úchopu (těžiště štítu).
  • Směrem od úchopu k okrajům štítu váha ubývá, korpus se ztenčuje.
  • Hrana štítu by se měla ovládat lehce a neměla by mít sklon k setrvačnosti, podobně jako hrot meče.
  • Těžiště štítu funguje podobně jako příčka a hrubí u meče, stabilizuje a má sílu držet tlak.
• Štít ovládaný pohybem zápěstí (úchop za příčku v umbu, madlo) by neměl vážit víc jak 4kg, ideálně kolem 3kg.
• Aktivně ovládaný lehký štít připevněný k zápěstí a předloktí by neměl vážit víc jak 4kg, ideálně kolem 3kg.
• Těžký štít připevněný k zápěstí a předloktí by neměl vážit víc jak 5,5-6kg.

K tréninku se štíty doporučuji cvičit s kovovými i nekovovými zbraněmi (sekery s jekorovým ostřím; mirelonem a kobercovkou obalené PVC trubky na teplou vodu, PVC zbraně).

Trénink s kovovými replikami zbraní je nezbytný, protože tuhost čepele ovlivňuje chování po odražení štítem.

Trénink s plastovými měkčenými zbraněmi se hodí k rozvíjení plné rychlosti a síly, umožňuje nebržděný a neřízený volný šerm v nasazení jaké by s kovovými replikami zbraní bylo nebezpečné. Bodání, sekání a hákování plastem štít v porovnání s kovovými replikami relativně šetří. Nicméně plastové zbraně by měly být vždy pouze doplněk cvičení, jádro tréninku je třeba naučit a procvičit s ocelí.

Obalení hrany štítu surovou kůží (třeba i podloženou tlustým provazem) se v praxi osvědčilo, hrana štítu se pak méně štípe, víc vydrží a hranu lze s dávkou opatrnosti aktivně použít k útokům na oponenta a jeho zbraň. Kůže hranu vyměkčí a trénink je bezpečnější.

Kovaná hrana štítu je až příliš funkční na trénink a nácvik technik! Ve volném sparringu už jde vysloveně o zdraví.

• Kvalitní ochranu obličeje poskytne šavlová nebo kendistická maska.
• Rozumnou ochranu rukou a trupu zajistí prošívaný kabátec s límcem a dlouhými rukávy.
• Je třeba mít na paměti že hrana štítu, zvláště když je okovaná, je drtící zbraň a kromě plátového odění z dobrého plechu nic (ani dobrá kroužková zbroj) nezadrží plný nebržděný zásah do ruky, která třeba sama zrovna dopadá se svým úderem. Riziko zlomeniny je třeba zahrnout do intenzity prováděných útoků jak na straně útočníka, který vystavuje svou ozbrojenou ruku, tak na straně obránce.

V duelovém šermu je předností pohyblivost a rychlost štítu, možnost použití štítu jako druhé zbraně a uvolnění rukou k současnému útoku a obraně v jednom tempu (stesso tempo). Základní střeh volíme otevřený vlevo, protože nejméně blokuje výhled, pokrývá dobře levou stranu od ramene ke koleni, ohrožuje soupeře hranou a zároveň je hranu možno použít ke srážení a odrážení soupeřovy zbraně.

V turnajovém šermu těžkooděnců je výhodné mít po ruce lehkých štítů zásobu alespoň 2 až 3. Ve férovém duelu volíme otevřený střeh vlevo. V boji proti přesile volíme otevřený střeh vlevo pokud je prostor k manévrování. Zavřený střeh se hodí při boji ve formaci - uzavírá přímou cestu a snadné zásahy lze zasadit jen ze šikmých úhlů.

V bitevním šermu rozlišujeme boj ve formaci a volnou skrumáž. Zavřený střeh je neocenitelná ochrana před palnými a tyčovými zbraněmi. Zavřený střeh omezí přímé útoky od soupeře před obráncem. Volné prostory k útoku se nabízejí ze šikmých směrů (viz šachy a útok pěšcem). Zavřeným střehem lze spojit a udržovat formace jednotky:

• Hrana na hranu - štíty se dotýkají.
  • Vhodná formace k použití jednoručních kopí v prvních liniích.
  • Dostatek prostoru k aktivnímu použití štítu i zbraně.
• Štítová zeď (šik) - štíty se překrývají tak, že se hrana štítu dotýká umba kolegy po straně.
  • Vydrží velký tlak, lze hrnout soupeře.
  • Lze stavět zeď do hloubky více řad, první řada v kleku kryje nohy, druhá podepírá první řadu a kryje trup, třetí řada kryje hlavy druhé řadě.
    Další řady drží štíty záda prvních tří řad.
  • První linie (zeď) bojují krátkými zbraněmi, např. scramasaxy, a sekyrami.
  • Druhá linie (podpora zdi) podporuje dlouhými zbraněmi (kopí, dlouhé sekery).
  • První linie používá hrany štítu k odklánění a rozrážení zbraní. Plocha štítu se využívá ke zvedání soupeřova štítu, aby soupeř ztratil stabilitu a byl zatlačen nazad.
• Klín - Velcí a těžcí bojovníci na špici klínu prorážejí zeď, zadní řady jim dodávají větší sílu tlakem.
  • Těsná formace, při prorážení bojovníci na špici používají štít ke zvednutí a převrácení soupeře dozadu a k rozhrnutí soupeřů do stran.
  • Bojovníkům na špici klínu se hodí těžší štíty.

Otevřený střeh vlevo dobře pokrývá bok při probíhání nepřátelskými liniemi, zvlášť když pod něj člověk schová i hlavu. Výhled dopředu je neomezen.

Ve všech úchopech a polohách se vyplatí držet pokrčený loket níž než zápěstí, ruka se méně unaví.
Loket by neměl být za tělem.
Kruhový štít je nejsilnější uprostřed (v oblasti pěstního držení, nebo předloktí).
Okraje štítu je možné prorážet, štít se otáčí okolo úchopu.
Otáčení štítu lze aktivně použít k vlastnímu útoku nebo převedení či obejití oponentova útoku.

Následující text bude předpokládat držení štítu v levé ruce.

Štít je nastaven svisle, plochou oponentovi. Horní hrana kryje krk a ramena, plocha štítu pokrývá obránce od ramen dolů až ke koleni.
Je důležité přes štít co nejlépe vidět dopředu i do stran.
Štít se drží před kolenem přední nohy, aby bylo dostatek místa při úderu do štítu náraz pohltit zapružením ruky (cca 10cm).

Okraj kulatého štítu je nejméně stabilní část štítu, je dobré držet okraj dále od obličeje a kolene.

• Štít opřený o stehno nebo nad kolenem.
  • Možno úderem shora zarazit hranu štítu do nohy, bodem či úderem na horní okraj vrazit horní hranu do krku či obličeje.
• Štít opřený o bradu, blízko brady.
  • Kopnutím nebo úderem do spodní nebo horní hrany štítu lze vyrazit zuby.
• Štít opřený o rameno nebo o tělo.
  • Údery do štítu se netlumí pružením ruky, ale přenášejí se rovnou do ramene nebo trupu. Možno zlámat či drtit kosti.
  • Štítem opřeným o rameno lze v těsné skrumáži lépe tlačit a hrnout, jen je třeba brát v úvahu výše uvedené nevýhody.
• Horní hrana vykloněná k oponentovi.
  • Spodní hrana míří na obránce, lze ji snadno probít.
• Horní hrana vykloněná k obránci.
  • Bodné útoky sklouzávají k obličeji. Horní hranu štítu lze špatně použít ke krytu i protiútoku.

Štít se ze zavřeného držení otevře doleva jako dveře. Loket je pokrčený, vedle těla, pěst výše než loket.
Hrana štítu míří na střed soupeře (nos).
Při pěstním úchopu lze opřít palec o plochu štítu a tím zrychlit manévrování a zpřesnit míření.

• Pěst níže než loket.
• Loket příliš daleko před tělem.
  • Ruka se rychle unaví.
• Loket za tělem.
  • Štít nemá prostor k pohlcení nárazu, předá energii do těla.
  • Loket za tělem nepřenese tlak do nohou, je možno plochou štítu zarazit hranu štítu ještě více za tělo.
  • Přímý úder štítem trvá moc dlouho.
• Přední hrana nemíří na soupeře.
  • Přímý úder není možné provést v rámci jednoho tempa.
  • Delší čas a dráha potřebná k pokrytí těla zvyšuje pravděpodobnost zásahu.
  • Soupeř může vhodně zvoleným úhlem zbraně zablokovat štít a ve stejný čas ohrozit obránce (např. široký střeh jako sek zleva doprava dle di Grassiho).

Štít se ze zavřeného držení otevře doprava. Bývalá levá hrana je teď přední hranou a míří na soupeře.
Při pěstním úchopu se rukojeť štítu v ruce trochu pootočí, loket zůstává níž než zápěstí.

Při uchycení řemenem na předloktí se namíří loket na soupeře, čímž se docílí i správného namíření hrany štítu. Bohužel je třeba klesnout zápěstím pod loket, takže v této poloze nesetrváváme, pokud není třeba blokovat soupeře pod štítem.

Otočením paže, lokte a zápěstí je možné rotaci štítu provádět i ve směrech shora dolů a šíkmo.

Otočením paže je možno přemířit přední hranu štítu do stran, nahoru a dolů, nastavit plochu štítu do šikmých směrů vzhůru a dolů.

Roztáčením hrany štítu lze udělit štítu potřebný moment hybnosti, aby zvedání ze spodních poloh nenamáhalo paži a vždy vycházelo z pokrčeného lokte.

Techniky obsahují základní a složené pohyby. Základní pohyby jsou:

• propnutí ruky se štítem (loket zůstává mírně pokrčen) - úder hranou a plochou při pěstním držení
• roztočení štítu ve svislé ose doleva a doprava - rozrážení a odrážení
• roztočení štítu ve vodorovné ose nahoru a dolů - rozrážení a srážení
• roztočení štítu po obvodu - navíjení z propnuté ruky do pokrčeného lokte, změny útočných a obranných hran

• Z otevřeného střehu vlevo s levou nohou vpředu udeříme pravou (přední) hranou štítu dopředu na terč.
  • Úder podpoříme vhodným krokem:
  1. posunem vpřed a dopadem přední nohy, zadní noha dotváří tlak a destabilizuje soupeře nebo vede druhou techniku
  2. výpadem levé nohy šikmo doleva vpřed, zadní noha viz výše
  3. výpadem pravé nohy šikmo doprava vpřed, zadní noha viz výše
• Z otevřeného střehu vpravo s levou nohou vpředu udeříme levou (přední) hranou štítu dopředu na terč.
  • Nikdy nepropínáme loket, i při samotném úderu zůstává mírně pokrčený!
• Z otevřeného střehu vpravo s levou nohou vpředu začneme otevírat předloktí a udeříme spodní hranou štítu dopředu na slabiny, stehno, koleno.
  • Nikdy nepropínáme loket, i při samotném úderu zůstává mírně pokrčený!
• Ze zavřeného střehu opřeme palec štítové ruky o štít, nakloníme dolní půlku štítu dopředu a současně vedeme úder spodní hranou na kyčel, stehno nebo úpony šlach nad kolenem.
  • Hlídáme si aby horní hrana štítu také vedla tlak dopředu a nemířila nám do obličeje!
• Ze zavřeného střehu opřeme palec štítové ruky o štít, nakloníme horní půlku štítu dopředu a současně vedeme úder horní hranou na krk, zuby a obličej.
  • Hlídáme si aby dolní hrana štítu také vedla tlak dopředu! Pokud se při otáčení štítu dolní hrana začne vracet směrem k nám, hrozí proražení spodem!

• Ze zavřeného střehu udeříme umbem jako okovanou pěstí přímo vpřed a úder podpoříme posunem nebo šikmým krokem.
  • Nikdy nepropínáme loket, i při dopadu a následném tlaku zůstává mírně pokrčený a tlak se provádí nohama!
• (po rozražení vlevo) Z otevřeného střehu vlevo palcem otočíme horní hranu štítu dopředu a pěstí / umbem udeříme šikmo dolů a dopředu. Ideálně zůstane loket níž než zápěstí, dle potřeby je možno následovat tlakem dolů až se zápěstí dostane níž než pokrčený loket.
• (po rozražení vpravo) Z otevřeného střehu vpravo udeříme umbem šikmo vpřed do soupeřovy ruky nebo paže tak, aby po úderu levá (přední) hrana štítu mířila na soupeřův obličej nebo krk. Úder podpoříme vhodným krokem.
• (rozpracovaná technika) - alternativní obrana proti probíjení zespoda:
  

Z otevřeného střehu vlevo udeříme horním okrajem doprava, dolním okrajem dopředu vzhůru. Loket zůstává pod zápěstím, původní dolní okraj míří na krk a obličej soupeře. Úder vpravo podpoříme zkříženým krokem vlevo nebo výpadem vlevo.

Pěstní držení 1, útok:

• Ze zavřeného střehu s levou nohou vepředu roztočíme pravou hranu okolo umba směrem doleva a dopředu a rázně vykročíme pravou nohou šikmo vpřed. Pohyb končí v otevřeném střehu vlevo, hrana míří na soupeřův nos, ozbrojenou paži, loket nebo úchyt bicepsu u ramene. Dopad pravé nohy podporuje dopad hrany štítu na terč.
  • Častou chybou je neprovedený kontakt s terčem. Při nácviku je třeba cíl zasáhnout pravou hranou štítu a alespoň lehce jím pohnout, aby se zpřesnilo míření a vytvořil návyk štítem i mečem neustále tísnit soupeře.
  • Nácvik zásahu lze rozdělit do dvou etap - přiložit hranu, lehce zatlačit. V ochranném odění (šavlová maska kryje obličej, prošívaný kabát trup a ruce) je možno cvičit plynulý pohyb v jednom tempu.
  • Tlak hranou štítu zároveň narušuje soupeřovu stabilitu.

• Po dokončení tohoto útoku je možno navázat přímým úderem hranou.

Pěstní držení 2, obrana a současný útok:

• Ze zavřeného střehu s levou nohou vpředu levou hranou odrazíme přicházející zbraň. Místo kontaktu štítu se zbraní využijeme jako osu otáčení štítu, levou hranou stále kontrolujeme soupeřovu zbraň a zarazíme pravou hranu štítu soupeřovi podle vzdálenosti do ozbrojené ruky, ramene nebo obličeje. Pohyb končí v otevřeném střehu vlevo, umbo vnímá a kontroluje soupeřovu zbraň. Výhled na soupeře je téměř neomezen a měla by být vidět i část jeho ozbrojené paže.
• Načasování šikmého kroku pravou nohou vpřed závisí na dané situaci a vzdálenosti.
  • V nebezpečí se krok začne provádět spolu s odrazem, aby se tělo dostalo ze zásahové zóny.
  • Když je dostatek času, je lepší odraz levou hranou provést podpořený levou nohou a přidat šikmý krok pravou nohou jako podporu úderu pravou hranou štítu.

Pěstní držení, 1, útok:

• Z otevřeného střehu vlevo s levou nohou vpředu roztočíme přední hranu štítu doprava dopředu. Pohyb končí v zavřeném střehu, umbo míří na soupeřův střed.
  • Pravá hrana odráží soupeřovu zbraň nebo zasahuje soupeřovu ruku.
  • Ideální je skončit proti soupeři zešikma, tam nás zavede šikmý výpad vlevo levou nohou (útok) nebo zákrok pravou nohou za levou, kdy se dostaneme do zkříženého střehu (obrana).
  • Rozražení neboli zavření je možno provést i s posunem vpřed (útok, aktivní obrana) nebo odsunem vzad (obrana).
  • Možno pokračovat do otevřeného střehu vpravo, pravou hranou kontrolovat soupeřovu ruku a plochou štítu zasáhnout soupeřův trup nebo paži.
  • Možno pokračovat přímým úderem umbem nebo plochou.

Pěstní držení 2, útok:

• Ze zavřeného střehu s levou nohou vpředu vykročíme šikmým předkrokem vlevo nebo výpadem vlevo a při dopadu přední nohy odrazíme soupeřovu zbraň pravou hranou štítu.
  • Pokračujeme v rotaci štítu a s dopadem druhé nohy narážíme plochou štítu do soupeřovy paže nebo předloktí.
  • Pohyb dokončujeme v otevřeném střehu vpravo, hrana míří na soupeřovo rameno nebo nos (podle úhlu šikmého kroku), plocha kontroluje soupeřovu ozbrojenou ruku a mírně ji stlačuje a zavírá napříč přes soupeřovo tělo.
  • Možno pokračovat úderem levou hranou štítu na soupeřův obličej, rameno.
  • Možno pokračovat sražením ozbrojené ruky dolů dopředu a zároveň úderem levou hranou na hrudník, solar, břicho nebo kyčel.

• Ze zavřeného střehu provádíme podobně jako rozražení vlevo, pohyb končí v otevřeném střehu vlevo nahoře, ruka téměř napnutá.
  • V této pozici nesetrváváme.
  • Je možno pokračovat úderem hranou či plochou shora nebo sražením dolů do otevřeného střehu vlevo, vpravo.
  • Častou chybou je zvednutí zavřeného střehu, které zablokuje výhled.
    • Při duelu je výhled prioritou, proto rozrážíme do levého otevřeného střehu.
    • V bitvě či boji proti přesile si nemůžeme dovolit štít zvednout kvůli odkrytí spodních partií. Je výhodnější krýt hlavu a nohy zbraní nebo přidřepnutím a schováním se za štít.

• Spodní hranou štítu udeříme dolů s cílem srazit bodající zbraň na zem nebo ji odrazit dolů do strany. Úder provádíme drobným pohybem v lokti a velkým pohybem v nohách (razantní přidřepnutí).
  • Je možno následně štít přetočit do úderu plochou a plochou či umbem kontrolovat soupeřovu zbraň dole.
  • Častou chybou je rozvlnění horního okraje štítu a ztráta kontroly nad horním okrajem. Štít pracuje jako celek.
• Dále viz údery plochou z otevřených střehů.

Při cvičení je důležité aby se pohyboval štít a vedla jej ruka, podpořená krokem v okamžiku nárazu. Je chyba tahat štít ramenem a obecně štít tahat. Štít se tlačí.

Pohyb, náraz ani dokončení pohybu do vzduchu se nikdy nesmí přenášet zpátky do těla či páteře, musí „doznít“.

Tělo je vzpřímené, nekroutí se, přenáší sílu kroku rukám a dává stabilitu štítu.

Údery dopadající na štít jsou pohlceny zapružením v lokti a přenesením do nohou skrze tělo.

• Štítová ruka si musí zvyknout na štít a na držení s loktem dole.
• Cvičí se základní pohyby - propínání a pokrčení ruky, roztáčení v osách a po obvodu.
• Cvičí se práce palce v polohách a při rozbíhání pohybu.
• Cvičí se rozbíhání pohybu hranou štítu.
• Ukončení pohybu štítu „dozněním“, důraz na to aby se pohyb štítu nevracel zpátky do těla.

Procvičí se všechny druhy kroků se štítem drženým v základních polohách (2 otevřené, 1 zavřená).

• Předkrok je výhodný k tlačení soupeře a vydržení tlaku.
• Posun dobře podpoří přímé údery.
• Šikmé výpady a kroky umožňují útočit na soupeře z výhodných úhlů.
• V průběhu kroku i po dokončení kroku se zkouší kvalita kontroly protilehlých hran štítu.
• V průběhu kroku i po dokončení kroku se zkouší pohlcování a vracení nárazů pokrčením ruky.

• Aby bylo možno správně cvičit tuto techniku, je třeba zvládnout rozbíhání a ukončování pohybu štítu tak, aby neexistovaly nápřahy a aby setrvačnost nedeformovala držení těla a ruky.

• Procvičí se podpoření hrany štítu nohama při odrážení. První jde hrana štítu, pak nohy.
• Procvičí se opření hrany štítu o odrážený předmět a dokončení úderu druhou hranou štítu. První jde noha spolu s opřením hrany štítu, druhá noha podpoří dopad druhé hrany.
• Procvičí se načasování dopadu plochy a hrany na terč spolu s dopadem nohy.
• Procvičí se změna s následným mírným tlakem plochou nebo hranou vpřed. Tlak dělá noha nebo krok, ruka pouze přenáší.
• Důraz se klade na přesnost konečných poloh, aby bylo možno přejít k další kapitole.

•  Předkrok se výborně hodí na chůzi pod tlakem, hrnutí štítem, udržování levého střehu.
•  Posun se hodí k bleskové práci oběma rukama bez kontaktu čepelí nebo štítů.
•  Posun se nehodí k postupu pod tlakem, když jsou opřené plochy štítu o sebe. Zvednutí přední nohy způsobuje ztrátu stability.
•  Krok roztáčí tělo, takže se výborně hodí k podržení nebo odvedení přicházející zbraně na jedné straně, zatímco strana přibližující se k soupeři má dostatek síly a vhodný úhel k zasazení útoku. Šikmé kroky jsou základem obrany a útoku v jednom tempu.

•  Zákrok štítovou nohou následovaný šikmým výpadem zbraňovou nohou je výhodná kombinace. Zákrokem lze prodloužit vzdálenost tak, aby útočník těsně nedosáhl, zatímco náš výpad nebo krok na útočníka už dosáhne.

Dokončování pohybů ve správných polohách samo navádí k pokračování. Níže následuje několik možných kombinací vhodných k cvičení.

• Procvičíme následující kombinace:
  • Otevřený střeh vlevo, úder hranou, otevřený střeh vpravo
  • Otevřený střeh vlevo, zavřený střeh, úder spodní hranou,
    • Přidáme úder plochou, úder horní hranou
  • Otevřený střeh vlevo, zavřený střeh, úder horní hranou
    • Přidáme rozražení vlevo
  • Otevřený střeh vlevo, rozražení vzhůru, roztočení zpátky do otevřeného střehu vlevo
  • Otevřený střeh vlevo, rozražení vzhůru, úder plochou doprava do otevřeného střehu vpravo
  • Otevřený střeh vlevo, sražení dolů vlevo, úder hranou do kyčle/kolene/žebra
  • Zavřený střeh, odražení vlevo, rozražení vlevo nebo úder plochou
  • Zavřený střeh, odražení vpravo, rozražení vpravo nebo úder plochou
  • Zavřený střeh, sražení vlevo, úder hranou
  • Zavřený střeh, sražení vlevo, rozražení vzhůru

Jedna zbraň vždy připravuje cestu druhé zbrani.

Útok zbraně musí následovat s mírným zpožděním za rozražením hranou štítu, ale vždy v rámci jednoho tempa, jednoho kroku. Pro útok štítem platí stejné pravidlo. Zbraně si nesmějí překážet v pohybu ani ve střehu.

Bez malého zpoždění zbraňové ruky bude zásah do soupeře slabší, protože soupeř ještě neztratil dost stability a v dráze zbraně ještě překáží vlastní štít.

Příliš velké zpoždění mezi zbraněmi dá soupeřovi čas na vzpamatování a protiakci.

Rozdělení techniky štítu a zbraně do dvou temp je funkční nesmysl, soupeřův útok je třeba rozbít a ve stejném tempu následovat vlastním protiútokem.

Krytí bez současného ohrožení soupeře neumožňuje převzetí iniciativy.

Krytí odráží, pohlcuje nebo přesměrovává přicházející sílu, nesnaží se jí čelit.

Nejprve cvičíme střídání pohybu zbraní ve stoje.
Pak přidáme práci nohou - levá noha kontroluje levou zbraň, pravá pravou.
Nejjednodušší je začínat krokem, pak cvičíme předkroky a posuny.
Nakonec na každý pohyb nohy cvičíme současnou práci oběmi zbraněmi (obrana a útok).

• Zavřený střeh, nápřah nad pravým ramenem
  • Rozražení vlevo a šikmý sek shora dolů na hlavu nebo soupeřovu ozbrojenou paži nebo pod soupeřův štít
    • Pokračování bodem zbraní a sražením dolů štítem
    • Pokračování rozražením vpravo a sekem rubem seshora na hlavu
  • Rozražení vlevo a sek rubem na hlavu
    • Pokračování úderem plochou a sekem na štítovou nohu
    • Pokračování úderem hranou do obličeje a sekem na koleno
  • Rozražení vlevo a přímý sek shora na obličej
    • Pokračování bodem na obličej, pak drásnutím hrotem přes obličej zpátky do nápřahu a zpožděně úderem hranou na obličej
  • Rozražení vpravo a sek zleva máchem přes hlavu do širokého střehu vpravo
    • Pokračování bodem do obličeje, krku zatímco štít blokuje nebo sráží dolů
  • Rozražení vpravo a sek rubem na hlavu nad štítem
    • Pokračování bodem na obličej, úderem hranou na nohu, tělo, obličej
• Zavřený střeh, zbraň v nízkém střehu schovaná hrotem za štít
  • Úder plochou a bod pod spodním okrajem štítu
  • Rozražením vpravo přirazíme soupeřův meč k jeho štítu, sek na koleno nebo bod na stehno či břicho
    •  Možno pokračovat tlakem plochou a dalšími útoky na nohy
• Otevřený střeh vlevo, nízký střeh zbraně
  •  Bod na břicho nebo obličej, následuje změna do vysokého střehu spolu se zavřením štítu, bod z vysokého střehu dolů do krku nebo obličeje a náraz plochou štítu
  •  Sek na nohu spolu se zavřením štítu, úder plochou a bod zespoda do břicha
  •  Bod obloukem do obličeje spolu se zavřením štítu
    •  Možno pokračovat drásem přes obličej do nápřahu spolu s nárazem plochou štítu
• Otevřený střeh vlevo, nápřah nad pravým ramenem
  •  Rozražením vpravo přirazíme soupeřovu zbraň ke štítu, zároveň máchem kolem hlavy sekáme zleva doprava na soupeřovu hlavu, rameno, bok.

* Po seku na hlavu navazujeme bodem do obličeje a krku.

•  Po seku na rameno, bok, navazujeme rubovým sekem na obličej.
  •  Úder hranou vedeme mezi soupeřovu ozbrojenou ruku a štít (terčem je ruka, rameno, obličej), zároveň sekáme na hlavu proti hornímu okraji soupeřova štítu, abychom nad ním získali kontrolu svou zbraní. Pokud soupeř nemá štít, výběr útoků rozšiřujeme na libovolný sek ze zbraňové strany.
  • Úder hranou na hranu soupeřova štítu otevře protilehlou hranu, kam zasazujeme sek.
• Otevřený střeh vlevo, vysoký střeh zbraně
  •  Bod na obličej nebo krk přes horní okraj štítu, následuje drás přes obličej do nápřahu a úder hranou štítu
  • Bod mečem do hrany soupeřova štítu odkryje protilehlou hranu štítu, hranou svého štítu vedeme úder do odkrytí.
    •  Pokud štítem nedosáhneme na terč, štít stále může posloužit k blokování soupeřova rozevřeného štítu.
  • Bod mečem do horní hrany soupeřova štítu naklopí štít do obličeje, hranou svého štítu vedeme úder do oslabeného místa a štítovou stranu vzdalujeme od soupeřovy zbraně.
  •  Výpad vlevo, sek zleva přes obličej do vbodnice na obličej a zavření štítu
    •  Následuje bod na obličej nebo krk spolu s úderem plochou štítu
  •  Výpad vpravo, sek zprava přes obličej do vbodnice na obličej
    •  Následuje úder hranou štítu a bod

Časté chyby:

•  Zavřený střeh, meč nad štítem hrotem dolů ke štítu, plochou čepele k soupeři.
  •  Jednou ranou lze meč přirazit ke štítu a probít útočící hrot směrem do obličeje.
•  Zavřený střeh, meč v nízkém střehu, čepel se dotýká hrany štítu.
  •  Zbraně už jsou zkříženy, stačí jen přirazit štítem k sobě a podržet.
•  Dráha zbraně protne dráhu štítu, pohyb skončí se zkříženýma rukama.
  •  Nejhorší varianta, jsou zkřížené zbraně i ruce. Toto by nikdy nemělo nastat! Štítem lze takto zkřížené ruce přirazit k tělu.

Při práci se štítem a zbraní si dáváme pozor aby se zbraně vzájemně nekřížily (a když, tak jen na co nejkratší dobu). Hrozí riziko přiražení zbraní k sobě, soupeř pak může jednou svou zbraní kontrolovat obě naše zbraně a druhou zbraň mít volnou k útoku.

Je výhodné využít štít ke kontrole štítové strany od ramene ke koleni, hlavu a nohy pokrýt zbraní. Zbraňovou stranu primárně kontroluje zbraň. Tak je možno nejsnáze využít obrany i útoku v jednom tempu.

V průběhu přechodu štítu na zbraňovou stranu může zbraň současně útočit přes horní nebo dolní okraj štítu, nebo máchem nad hlavou ze štítové strany.

Snažíme se přirazit soupeři zbraň na štít.
Odrážíme soupeřův bod až když se dostane na vzdálenost hrany štítu.
Soupeřův sek se snažíme rozrazit co nejdřív, ne těsně před dopadem nebo v dopadu, kdy má nejvíce energie. Ideální rozražení zasahuje zbraň nebo ozbrojenou ruku, která se sotva začala pohybovat.

Když dobře používáme štít, v zavřeném střehu většina útoků povede pod nebo nad štít. Je třeba s tím počítat a nedat soupeřovi čas, aby si diktoval tempo a podmínky.

V otevřeném střehu lákáme soupeře, aby zaútočil na odkrytý trup u zbraňové ruky a snažil se dostat svou zbraň mezi naši zbraň a štít. Tím vystaví svou ozbrojenou ruku úderu našeho štítu a navazující kontrole plochou.

Ideál je dostat naše zbraně mezi soupeřovu zbraň a jeho tělo.

•  Přímé body lze snadno odrážet hranou štítu. Bod na spodní partie je výhodné srazit a kontrolovat umbem.
•  Bod na zbraňovou stranou lze kontrolovat mečem a hranou štítu zaútočit na soupeřovu ruku nebo meč u jílce s cílem vyrazit meč nebo poškodit ruku.
•  Body po křivce je lepší rozrážet a hranou útočit na soupeřovu ozbrojenou ruku.
•  Bod za okraj štítu je třeba zastavit útokem hranou na soupeřovu ozbrojenou ruku.

•  Špatně provedený sek kdy soupeřova ruka předchází hrot lze rozrazit hranou proti přicházející ruce. Rychlost a hmota štítu se sečtou s rychlostí ozbrojené ruky, ruku je pak snadné zlomit.

•  Sek shora nebo sek vedený nad umbo proti štítové straně rozrážíme otevřením vlevo a šikmým krokem od zbraně. Hranou štítu zasahujeme podle vzdálenosti soupeřovo předloktí, loket nebo rameno.
•  Sek zdola nebo sek vedený pod umbo srazíme štítem tak, aby se čepel dostala do úhlu mezi plochou štítu a puklicí (podobně jako u meče úhel mezi příčkou a čepelí).
•  Přímý sek prorážející horní okraj zavřeného štítu do obličeje odkloníme hranou zešikma nahoru jen tolik kolik je třeba aby čepel minula terč. Po odklonění lze navázat rozražení do strany, které pak dobře kontroluje soupeřovu čepel.

•  Sekeru odrážíme hranou nebo plochou, abychom snížili riziko zahákování.
•  Zahákovanou sekeru uvolníme ze štítu podvolením se tahu, vyklopením hákované hrany ve směru tahu a pootočením štítu v ose nebo po obvodu. Hned po vysmeknutí sekery je třeba zaujmout jeden ze střehů.
  •  Častá chyba je snaha udržet štít silou proti tahu zahákování. Když má sekera lepší úhel, destabilizuje držitele štítu a může ho i vytáhnout o několik kroků vpřed nebo strhnout k zemi. Je-li štít upevněn i popruhem přes rameno, riziko strhnutí se zvyšuje. Je vhodnější na moment ztratit kvalitní polohu štítu než přijít o všechno.
•  Obrácené hákování - sekeru, která se čepelí dostala za okraj štítu, je možné hákovat štítem a pokusit se ji vytrhnout z ruky. Zarazíme hranu štítu jemně do úhlu mezi toporem a bradou sekery a použijeme rozrážecí rotaci štítu k vytržení.
  •  V duelu lze vytrhávat i směrem vzhůru, držitel štítu se výrazně sníží (přidřepnutí, výpad) a pod štítem zároveň útočí na spodní partie soupeře. V boji proti přesile je výhodnější obrácené hákování doleva a doprava, štít tak celou dobu kryje velkou plochu těla.
•  Úder toporem rozrážíme zešikma hranou do soupeřovy ruky, dobrý cíl je zápěstí, předloktí, loket.
•  Úder hlavou sekery se snažíme rozrazit před dopadem a sklouznout hranou štítu po toporu do prstů a zápěstí soupeřovy ruky.

Správně vedené kopí je rychlá zbraň, která sekem ohrožuje koleno, kotník, hlavu a ozbrojenou ruku, bodem nárt, koleno, stehno, kyčel, trup a hlavu. Vzhledem k rychlosti kopí je třeba pokusit se zbraní nebo štítem na moment zastavit nebo zablokovat hrot, s neustálou kontrolou hrotu kopí zkrátit vzdálenost a zaútočit na přední soupeřovu ruku nebo na nejbližší terč. Používáme co nejúspornější pohyby hranou štítu a překlápěním okolo umba. Štít nikdy nezvedáme - zvedání a spouštění štítu je pomalé a únavné a kopí je vždy rychlejší!

•  Sek kopím po dlouhé dráze lze rozrážet a současně útočit na ruce.
•  Sek kopím po krátké dráze (rotace hrotu kopí) je lepší odrážet hranou nebo jen lehce navázat a kontrolovat hranou.
•  Bod kopím viz sek kopím po krátké dráze.
•  Bod kopím na horní partie odrazíme hranou a zároveň se snažíme o kontrolu hrotu kopí a rozražení nebo sražení štítem, abychom si neomezovali výhled.

• Zvedání
  •  Po úderu plochou na plochu si lehce přidřepneme a plochou zvedáme soupeřův štít zespoda vzhůru na jeho hlavu. Zvedání je podpořeno předkroky a přibližováním, sama ruka se štítem se příliš nepropíná. Cílem je destabilizovat soupeře přenesením tlaku vysoko nad soupeřovo těžiště a převrátit jej nazad nebo donutit couvat.
• Odrážení
  •  Úder hranou soupeřova štítu lze snadno odrazit vlastní hranou.
• Úhel náběhu
  •  Soupeři v otevřeném střehu vlevo lze vhodným úhlem útoku na jeho pravou stranu kontrolovat zbraň i štít.
  •  Soupeři v otevřeném střehu vlevo lze rozražením doprava zablokovat štít, tato akce nás ale vystavuje jeho zbrani.
  •  Úder hranou do soupeřovy hrany štítu otevře na druhé straně úhel pro útok.
  •  Úder hranou do soupeřovy ozbrojené ruky a obličeje kryje před soupeřovou zbraní, ale vystavuje naši ruku útoku hranou soupeřova štítu. Proto takový úder doplňujeme útokem na soupeřovu hranu štítu, abychom jej zaměstnali. Jedná se o dvojitý útok a pokud soupeř nevykryje, úder zbrnaní shora mu probije horní hranu štítu a skončí v obličeji zatímco úder hranou štítu mu blokuje zbraň nebo zasahuje zbraňovou ruku.
• Křížení zbraní
  •  Cílem je přirazit soupeři zbraň na štít a tlakem obojí kontrolovat. Tím se uvolní naše zbraňová ruka k současnému útoku.
•  Hákování štítů
  •  Dostane-li se naše hrana za soupeřovu hranu štítu, pohybem v zápěstí a lokti lze zahákovat a rozevřít soupeřův štít, zatímco naše protilehlá hrana nebo umbo může udeřit do vzniklého odkrytí.

• útok sekem na hlavu
• otevírání štítu vpřed
• útočník štítem kryje zbraň
• obránce zvedá štít
• obránce povoluje na štítovou stranu
• obránce se snaží probít útočníkův štít
• obránce ustupuje z útočné linie a probíjí štít zešikma
• útočník povoluje obráncuv tlak doprava a chystá se zaútočit shora
• útočník se zvednutím ruky zbavil protiútoku na ozbrojenou ruku
• útočník kontroluje obráncovu zbraň a z vysokého nápřahu seká rubem
• útočník sráží obráncovu zbraň spolu s dopadem svého útoku

• útok s kontrolou štítu štítem
• útočník se podvolí obráncovu tlaku rozražením štítu doprava a chce pokračovat v útoku horem
• obránce prodlouží vzdálenost krokem vzad a převezme nedokončený útok probitím horního okraje štítu útočníka
• útočník vrazí hranu štítu do obráncovy ruky a chce zaútočit do mezery mezi obráncovými zbraněmi
• obránce v nepřehledné situaci stojí na místě a zvedá štít (chyba) - útočník štít obejde a bodá pod štít

Pozn. Správný protiútok měl dopadnout na útočící ruku spolu s dopadem štítu na útočící zbraň.